Blog

V této sekci najdete příspěvkyúvahy našich koučů a trénerů. Pokud se chcete zapojit do diskuze  nebo sami přispět zajímavým tématem pište nám na info@coachingworld.cz. Zajímavé příspěvky budou zveřejněny.

Pro živé diskuze připravujeme sekci Chat- kde bude možné sdílet a diskutovat.

Napříč firmami, se kterými spolupracujeme na tvorbě a realizaci rozvojových plánů, se často opakuje styl manažerské práce, který obvykle nepramení z úmyslu. Většinou jde o neznalost. Manažeři většinou volí jeden naučený způsob vedení lidí, nevnímají a nerespektují odlišnosti jednotlivých členů týmu. To snižuje motivaci jednotlivých členů týmu a podřízených. Ti se velmi často cítí manažerem nepochopeni a nepodávají takový výkon, který je od nich očekáván a který by podávat mohli kdyby….
Naše řešení zahrnuje osobnostní diagnostiku manažera i členů jeho týmu společně se zajištěním osobnostních rozvojových testů a diagnostiky týmového klimatů- 4D technology.Díky kterému si účastníci uvědomí vzájemné rozdíly i zdroje možných konfliktů a nedorozumění. Naučí se respektovat odlišnosti mezi lidmi a fungovat jako skutečný tým.
Toto je možné doplnit individuálním koučováním nebo tréninky a kurzy podle potřeb týmu/ Plánování, nákup, motivace, timemamagment, vyjednávání v konfliktu a další

Jak omezujeme sami sebe?

Omezit sam sebe vyžaduje spousty energie! "Nedaří se mi dostat to co chci." Jak se zastavite sami? Lidé se často identifikují se změnou, která vedou k tomu, aby okamžitě zastavili sami sebe! "Bez ohledu na to, co dělájí se nectítí byt schopni zhubnout, splnit obchodní plán….necítí se být schopni." Jak se vám to daří držet se ve stále stejných vzorcích NE- MOCI? Když začnete uvažovat nad touto otázkou , většinou dojde k uvědomění, že sami sebe zneužíváte k udržení se ve stejném problému.

Vloženo 5.2.2012


Naše smysly.

Pohled z očí do očí může nést celou řadu vzkazů. Může říkat miluji Tě, vyzívat k akci, podporovat snění, vyjadřovat respekt, obdiv. Co všechno lze říci pohledem? V neverbální komunikaci je očnímu kontaktu přikládán nepopiratelně velký význam.. Říká se, že oči jsou oknem do duše. Oční kontakt pomáhá udržovat koncentraci posluchače a často díky němu dokážeme „přečíst“, co si druhá strana myslí. Lépe řečeno myslíme si, že to dokážeme. Pokud se kladením otázek a otevřenou komunikací neumíme dozvídat, jestli to co vidíme my je skutečně pravdou, jsme v zajetí domněnek a svou realitu utváříme na domnělých základech.
Co znamená, když Vám někdo nedívá do očí? Neposlouchá, nerespektuje……?
Všichni jsme vybaveni 5 ti smyslovými orgány, které nám zprostředkovávají vjemy z vnějšího prostředí, my je pak vyhodnotíme, vytvoříme závěry a z těchto vznikají více, či méně vědomé akce. Vnímáme tak vzhled, zvuk, povrch, vůni led, zvuk, povrch, vůni či chuť světa kolem nás. Ne náhodou máme 5 smyslových orgánů, které nám zprostředkovávají, v subjektivní formě, tvar, zvuk, povrch, chuť a vůni světa. A ne nadarmo je pro každý smysl určen konkrétní orgán. Každému ze smyslů přísluší orgán, který vjemy zprostředkovává.
Každý ze smyslových orgánů má v celostním vnímání svůj význam a každý z nás má své preferované způsoby vnímání. V případě nefunkčnosti jednoho ze smyslů často jiný zdravý je schopen nahradit funkci nezdravého. Jako příklad zrakově postižení lidé mají se dokáží snadno orientovat v prostředí skrze pocity, sluch….
Nejčastěji využívané smysly jsou tři. Zrak, sluch a cit. Neuro-lingvistického programování je pojmenovává „reprezentační systémy“. A právě tyto systémy využíváme při své každodenní interakci se světem. NLP je rozděluje na vizuální, auditivní a kinestetický systém. Jejich vznik je spojen s evolučním vývojem mozku.
První vývojově nejmladší je tzv. plazí mozek, s nímž se pojí kinestetický reprezentační systém, tento mozek se stará o naše přežití a jsou s ním spojeny reakce typu boj, a nebo útěk. Reakce. Je užitečný v situacích vyžadující okamžité rozhodnutí. Spadají sem nejzákladnější pudy sebezáchovy.
Druhým vývojovým stupněm emocionální mozek, říkáse mu také limbický systém. Vyvinul se přibližně před 50 mil.lety. Je týmově smýšlející a hierarchicky orientovaný. Jeho spojení se sluchovým aparátem zajišťuje vnímání zvuků a vyjádření emocí skrze zvukovou podobu/ vrnění zvířat, různý ton křiku kojence…/
Třetím vývojovým stupněm je neo-cortex. Je to sídlo vizuálního reprezentačního systému. Umožňuje myslet na budoucnost a vytvářet její obrazy.
Je třeba si uvědomit, že u každého člověka je síla reprezentačního systému odlišná a každý ho používá jinak a jindy. Systém, kterým přijímáme informace zvenčí, nemusí být stejný se systémem, který používáme pro jejich vyjádření.
Vraťme se k pohledu z očí do očí. Pokud k někomu dlouze a naléhavě promlouváte a on se na vás nedívá, může to znamenat, že jeho hlavní reprezentační systém pro přijímání informací je sluch. Oční kontakt by ho rozptyloval. Může se stát, že při odpovědi se vám už do očí dívat bude. Je to proto, že jeho převažující reprezentační systém pro předávání informací je vizuální. A nebo oční kontakt opět neopětuje a místo toho rázuje po místnosti sem a tam, rozkládá rukama a všelijak gestikuluje. Používá pak svůj kinestetický a auditivní systém.
Použité zdroje: The Art and Science of Coaching, Úvod do NLP.

Rekviem pro Freda

Skutečný příběh,
z knížky Presence, Peter Sengee


Nedávno se našeho rozvojového programu účastnil muž ze Světové Banky jménem Fred. Pocházel z Jamajky a vyprávěl nám příběh, který nás hluboce dojal.

Před několika lety diagnóza ukázala, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Poté, co kontaktoval řadu lékařů a všichni jeho diagnózu potvrdili, prošel tím, čím prochází řada lidí v podobné situaci. Několik týdnů ji zcela odmítal. Ale postupně, za pomoci přátel, začal postupně uzávat, že to, co mu zbývá, je několik měsíců života. „A pak se stalo něco úžasného“, vyprávěl Fred. Prostě jsem přestal dělat všechno, co nebylo nutné, co nebylo důležité. Začal jsem pracovat na projektu pro děti, který jsem vždycky chtěl dělat. Přestal jsem se hádat se svou matkou. Když jsem zůstal viset někde v dopravní zácpě nebo se stalo něco, co by mě dříve naštvalo, vůbec jsem na to nereagoval. Zkrátka, neměl jsem čas ztrácet čas.

Někdy ke konci tohoto období se seznámil se ženou a začal mezi nimi krásný vztah. Její názor byl, že by mohl navštívit ještě další odborníky ve Spojených státech a brzy po té se ozval telefon: "Máme pro vás jinou diagnózu". Doktor mu oznámil že trpí velmi vzácnou, ale vyléčitelnou formou nemoci. A pak přišla část příběhu, na kterou nikdy nezapomenu. Fred vyprávěl: "Když jsem tohle do telefonu uslyšel, rozplakal jsem se jako dítě - protože jsem se bál, že se můj život vrátí zpátky tam, kde byl".

Pro Freda znamenala představa smrti okamžik, který ho probudil. Byl to šok, který transformoval jeho život. Možná, že je to něco, co nás všechny musí potkat, všechny, kdo žijeme na Zemi. Je to něco, co můžeme nazvat Rekviem, scénářem, který nám může toto nabídnout.

pro všechny přátele přeložila Halka,
28. 1. 2012 

Co Vás zastavuje?

Když slyšíte slovo "nemohu", může jít limitující víru či přesvědčení číhající v okolí. Můžete objevit překážku otázkou: "Co VÁS zastavuje?" "Nemohu zhubnout." Co Vás zastavuje ? Jaký druh víry či přesvědčení? Na téma hubnutí se toho řeklo už tolik, stačí jen poslechnout programování z médií“ po čtyřicítce se hubne hůř, kdyby to byla pravda, tak by všechny ženy v tomto věku byly pěkně baculaté, protože to tak prostě je. Osobně znám hodně žen v tomto věku a jsou štíhlé, krásné a vypadají na třicet. Tato víra je užitečná leda tak pro výrobce zeštíhlujících tablet, krémů…"Nepamatuji si jména lidí." Co zastaví vás? Řekl snad někdo, že s věkem se snižuje schopnost učit se? Opět si dovolím oponovat, když jsem studovala při zaměstnání , měla jsem několik kolegů, z nichž nejstaršímu bylo 50 let, chtěl změnu a tak se pustil do studia, nebyl to premiant, ale vzhledem k tomu, že studium dokončil s průměrným prospěchem podle českého klasifikačního řádu musel mít dobrou paměť. Kolikrát se Vám stane, že uvěříte pravdě někoho jiného? Co kdyby jste jednu věc, z těch o kterých tvrdíte, že nemůžete prostě mohli? Co by jste viděli, kdyby jste si dovolili vidět? Co by jste slyšeli, kdyby jste místo vnitřního dialogu doopravdy naslouchali? A co by jste cítili, kdyby jste byli skutečně spojení se svým tělem? Bylo by to doopravdy to, čemu jste do teď věřili?

  Vloženo 24.2.2O12